Vnitřní a vnější kanalizace

Stránka se připravuje. Poslední aktualizace 19.07.2019.

Předmět aktualizace: Fotografie z realizace - prostupy v základech.

1.1 Legislativa

- ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace. Praha: Český normalizační institut, 2014.

- ČSN EN 12056-1 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 1: Všeobecné a funkční požadavky. Praha: Český normalizační institut, 2001.

- ČSN EN 12056-1 ZMĚNA Z1 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 1 Všeobecné a funkční požadavky. Praha: Český normalizační institut, 2003.

- ČSN EN 12056-2 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 2: Odvádění splaškových odpadních vod - Navrhování a výpočet. Praha: Český normalizační institut, 2001.

- ČSN EN 12056-2 ZMĚNA Z1 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 2 Odvádění splaškových odpadních vod - Navrhování a výpočet. Praha: Český normalizační

   institut, 2003.

- ČSN EN 12056-2 OPRAVA 1 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 2 Odvádění splaškových odpadních vod - Navrhování a výpočet. Praha: Český normalizační

   institut, 2001.

- ČSN EN 12056-3 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 3: Odvádění dešťových vod ze střech - Navrhování a výpočet. Praha: Český normalizační institut, 2001, vč.

- ČSN EN 12056-3 ZMĚNA Z1 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 3 Odvádění dešťových vod ze střech - Navrhování a výpočet. Praha: Český normalizační institut,

  2003.

- ČSN EN 12056-3 ZMĚNA Z2 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 3 Odvádění dešťových vod ze střech - Navrhování a výpočet. Praha: Úřad pro technickou

   normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2014.

- ČSN EN 12056-4 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 4: Čerpací stanice odpadních vod - Navrhování a výpočet. Praha: Český normalizační institut, 2001.

- ČSN EN 12056-4 ZMĚNA 1 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 4 Čerpací stanice odpadních vod - Navrhování a výpočet. Praha: Český normalizační

   institut,2003.

- ČSN EN 12056-5 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 5: Instalace a zkoušení, pokyny pro provoz, údržbu a používání. Praha: Český normalizační institut, 2001.

- ČSN EN 12056-5 ZMĚNA 1 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 5 Instalace a zkoušení, pokyny pro provoz, údržbu a používání. Praha: Český normalizační

   institut, 2003.

- ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2012.

- ČSN 75 6101 Oprava 1: Stokové sítě a kanalizační přípojky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2013.

- ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1994. Ve znění pozdějších

  předpisů (Z4 - 7/2003).

- ČSN EN 752 Odvodňovací systémy vně budov. Praha: Český normalizační institut, 11/2008.

- Vyhláška č. 428/2001 Sb. kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o

   vodovodech a kanalizacích) se změnami č.146/2004 Sb., č. 515/2006 Sb., č. 120/2011 Sb. a č. 48/2014 Sb.

- Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů.

- Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

1.2 Kanalizační přípojky

Výňatek ze zákona o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů § 3:

- Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě.

  Kanalizační přípojka není vodním dílem.

- Vlastníkem kanalizační přípojky, popřípadě jejich částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci,

  neprokáže-li se opak.

- Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do

   které je zaústěna.

- Kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak.

Pozn.: Výpočtová pomůcka pro usnadnění dimenzování svodného splaškového i dešťového kanalizačního potrubí (kanalizační přípojky) je volně ke stažení v kapitole 1.3.3. Dimenzování.

1.2.2 Zásady pro návrh a provádění

- Každá nemovitost má vlastní kanalizační přípojku,​​

- napojení kanalizační přípojky musí být vodotěsné, což je nejlépe zaručeno pomocí vložek nebo odboček,

​- kanalizační přípojka má být v jednotném sklonu, co nejkratší, v přímém směru, kolmá na stoku mimo napojovacího kusu a stejného profilu.​

- kanalizační přípojky se napojují na kanalizaci pro veřejnou potřebu pod úhlem 45° až 90°.

- kanalizační přípojky je nutné navrhnout a realizovat jako vodotěsné konstrukce, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je napojení realizováno.

- nejmenší dovolená světlost potrubí kanalizační přípojky je DN 150 (160)

- nejmenší dovolený sklon kanalizační přípojky jmenovité světlosti DN 200 je 10 ‰ a DN 150 je 20 ‰.

- největší dovolený sklon kanalizační přípojky je 400 ‰.​

- PP UR2 – veřejné části kanalizačních přípojek v komunikacích

Kanalizační trubky a tvarovky jsou vyráběny z polypropylenu (PP). Vyznačují se hladkou homogennní vnitřní stěnou a vnější vroubkovanou, s vysokou kruhovou tuhostí, čímž jsou předurčeny pro uložení v zemi v místech s vyššími vrcholovými tlaky jako jsou dálniční vozovky, extrémní hloubky uložení či oblasti s vysokou hladinou podzemní vody. Vysoká mechanická odolnost při záporných teplotách až do -20°C.

1.2.1 Materiál

Kanalizační přípojky se budují z plastových materiálů, a to nejčastěji:

- PVC KG SN 8, a vyšší – veřejné části kanalizačních přípojek určené do zeleně

- PVC KG SN 4 – domovní části kanalizačních přípojek v zahradách k jednotlivým nemovitostem

Kanalizační systém z neměkčeného polyvinylchloridu, kruhové tuhosti SN 4 a SN8 je určen pro svodná potrubí pod budovami, kanalizační přípojky a stokové sítě s výškou krytí až 8 m. Těsnost spojů je zajištěna jazýčkovými těsnicími elementy, vyrobenými z odolných kaučuků, které jsou umístěny v drážce hrdla trubky. Těsnost je zachována rovněž i při deformaci nebo vychýlení trubky.

 
 

Výuková sekce není určena pro zobrazení v telefonu.
 

1.2.3 Způsoby napojení na kanalizační řad

Napojení kanalizační přípojky je možné:

- Napojením přímo na stoku do horní poloviny profilu stoky, přičemž kanalizační přípojka musí být opatřena

  domovní revizní šachtou, pro možnost čištění,

- v odůvodněných případech a se souhlasem provozovatele je napojení možné do revizní šachty na stoce.

  Zaústění kanalizační přípojky je v tomto případě nutné provést nad úroveň hladiny průměrného bezdeštného

  průtoku ve stoce.

Obě možnosti napojení vyžadují odborné provedení, přičemž otvor pro přípojku musí být navrtán tak, aby potrubí stoky, případně těleso šachty, nebylo poškozeno.

1.2.4 Ochrana proti zpětnému vzdutí

Zařízení, která se nacházejí pod hladinou zpětného vzdutí v jednotné, splaškové nebo dešťové stoce, na kterou je nemovitost připojena, nesmí umožňovat zaplavení budovy vzdutou vodou. Pokud nejsou k dispozici žádné údaje, považuje se za hladinu zpětného vzdutí úroveň poklopu vstupní nebo revizní šachty na stoce nebo úroveň mříže uliční vpusti napojené na stoku, která se nachází nejblíže od napojení kanalizační přípojky proti směru průtoku ve stoce (obr. 15).

Pro srážkovou, mechanicky čistou technologickou a šedou vodu se používají zpětné armatury typu 0 až 5 podle ČSN EN 13564-1. Pro černou vodu se smí použít jen zpětné armatury typu 2 a 3 podle ČSN EN 13564-1.

Na přívodním svodném potrubí ke zpětné armatuře má být ve směru průtoku těsně před armaturou provedeno převýšení, např. pomocí dvou kolen s úhlem 30° až 45°, rovně nejméně 70 % světlosti tohoto potrubí (ID) (obr. 16).

Pro přístup ke zpětné armatuře umístěné v zemi se zřídí šachta o stejných rozměrech jako má čistící šachta. Zpětná armatura má být v šachtě osazena tak, aby byla možná její výměna.

1.2.5 Kanalizační šachty

Hlavní čisticí, hlavní vstupní nebo hlavní revizní šachta se zřizuje v blízkosti napojení vnitřní kanalizace na kanalizační přípojku. Hlavní revizní šachty se smí osazovat jen se souhlasem provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu.

 

Čisticí šachta musí mít nejmenší světlé půdorysné rozměry:

a) obdélníkový 0,6 m x 0,9 m při hloubce dna potrubí pod podlahou do 0,75 m;

b) obdélníkový 0,8 m x 1,0 m při hloubce dna potrubí pod podlahou větší než 0,75 m;

c) kruhový o průměru 1 m.

Čisticí šachty nesmí být umístěny v garážích nebo v prostorech, kde se skladují nebezpečné látky těžší než vzduch.

 

1.2.6 Ochranná pásma

Ochranné pásmo kanalizačního potrubí je stanoveno ve zvláštním právním předpisu – zákon č. 274/2001 Sb.

Ochranná pásma jsou stanovena proto, aby nedocházelo k poškozování inženýrských sítí zejména při výkopových pracích, případně aby nedošlo k úrazu při práci v blízkosti sítě. Narušení inženýrských sítí a kolize s nimi znamenají vždy zdržení prací, dodatečné náklady na opravy, náklady na pokuty a velmi často i vážné poškození zdraví, nezřídka i ztráty na životech.

Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny vodovodního potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu:

a)   u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,

b)   u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,

c)   u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace:

a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,

b) vysazovat trvalé porosty,

c) provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu,

d) provádět terénní úpravy.

1.2.7 Křížení a souběh potrubí s ostatními sítěmi technického vybavení, krytí a uložení potrubí

Křížení a souběh potrubí s ostatními sítěmi tech. vybavení

Požadavky pro umístění kanalizačního potrubí vzhledem k ostatním podzemním vedením technického vybavení v zastavěných a nezastavěných územích v hranicích měst a obcí jsou vedeny v ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (vč. změn Z1, Z2, Z3 a Z4).

Krytí potrubí

Krytí potrubí by mělo být definováno na základě místních podmínek s využitím ustanovení ČSN 75 5401 a ČSN 75 5402 o závislosti hloubky uložení na tepelně izolačních schopnostech půdy a jmenovité světlosti potrubí (pozn. 12). Vzdálenosti krytí se měří vnějšími povrchy potrubí a ochranné konstrukce (1). Do kategorie chodníku spadají všechny pásy přidruženého prostoru, které neslouží provozu nebo stání vozidel (2). Do kategorie vozovky patří všechny pásy a pruhy pro provoz a stání vozidel, kde krytí je nutno přizpůsobit konstrukci vozidel (3). Volným terénem (4) je prostor mimo souvislou zástavbu. 

Uložení potrubí

V zastavěném území se má kanalizační potrubí přednostně ukládat do veřejně přístupných prostor při dodržení podmínek prostorového uspořádání sítí podle

ČSN 73 6005.  K potrubí musí být vždy umožněn přístup pro provádění údržby a oprav. Na obrázku je uveden příklad uložení potrubí. 

1.2.8 Fotografie z realizací

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1.2.9 Okruhy do výuky

- Postup vyřízení ohlášení/povolení kanalizační přípojky,

- ukázky vzorových projektových dokumentací kanalizačních přípojek

- majetnictví a správa kanalizačních přípojek - povinnosti provozovatele a vlastníka kanalizační přípojky při opravě a údržbě,

- zásady navrhování kanalizačních řadů pro veřejnou potřebu, ukázky vzorových projektových dokumentací kanalizačních řadů,

- postup vyřízení územního rozhodnutí a stavebního povolení kanalizačního řadu.

Diskuze k 1.2 Kanalizační přípojky

(zde můžete psát technické dotazy k řešení vedení potrubí kanalizačních přípojek, k majetkoprávním vztahům, k napojení, vyřizování povolení apod.)

1.3 Vnitřní kanalizace

1.3.1 Termíny a definice

Systém jednotné soustavy (combined system):

Systém vnitřní kanalizace odvádějící splaškové odpadní vody a dešťové vody jediným společným potrubím.

Systém oddílné soustavy (separate system):

Systém vnitřní kanalizace odvádějící odpadní a dešťové vody odděleným potrubím.

Jmenovitá světlost (DN) (Nominal Diameter (DN)):

Charakteristická veličina, která se vyjádřena vhodně zaokrouhleným celým číslem v mm přibližuje vnitřnímu průměru.

Vnitřní průměr (di) / (internal diameter (di):

Střední vnitřní průměr dříku trouby v kterémkoliv místě příčného profilu.

Vnější průměr (de) / (exernal diameter (de):

Střední vnější průměr dříku trouby v kterémkoliv místě příčného profilu.

Připojovací potrubí (branch discharge pipe):

Potrubí mezi zařizovacím předmětem a odpadním nebo svodným potrubím.

Odpadní potrubí (discharge stack):

Hlavní (obvykle svislá) potrubí, které odvádí odpadní vody od zařizovacích předmětů.

Svodné potrubí (drain):

Ležaté potrubí zavěšené pod stropem nebo uložené v zemi, na které je napojeno odpadní potrubí nebo zařizovací předměty umístěné v nejnižším podlaží.

Větrací potrubí (ventilating pipe):

Potrubí, které omezuje kolísání tlaku v systému vnitřní kanalizace.

Přivzdušňovací ventil (air admittance valve):

Ventil, který umožňuje vstup vzduchu do systému vnitřní kanalizace, zamezuje však jeho úniku, aby se omezilo kolísání tlaku v systému.

Zápachová uzávěrka (trap):

Zařízení, které pomocí vodního uzávěru zabraňuje výstupu plynů z kanalizace.

Výpočtový odtok DU / (Discharge Unit (DU):

Hodnota odtoku odpadních vod ze zařizovacího předmětu, v l/s.

Součinitel odtoku (K) / (frequency factor (K)):

Součinitel zohledňující použití zařizovacích předmětů (bezrozměrná veličina).

Průtok odpadních vod (Qww) / (waste water flow rate (Qww)):

Celkový výpočtový průtok odpadních vod ze zařizovacích předmětů v systému vnitřní kanalizace nebo v jeho části, v l/s.

Trvalý průtok (Qc) / (continuous flow rate (Qc)):

Průtok ze všech trvalých odtoků, např. chladicí voda, v l/s.

Čerpaný průtok (Qp) (pumped water flow rate (Qp)):

Čerpané průtoky z čerpadel odpadních vod, v l/s.

Celkový průtok odpadních vod (Qtot) (total flow rate (Qtot)):

Součet průtoku odpadních vod (Qww), trvalého průtoku (Qc) a čerpaného průtoku (Qp), v l/s.

Hydraulická kapacita (Qmax) (hydraulic capacity (Qmax)):

Maximální přípustný průtok odpadních vod v připojovacím, odpadním nebo svodným potrubí, v l/s.

1.3.2 Navrhování

Systémy vnitřní kanalizace:

V současné době existuje mnoho druhů systémů vnitřní kanalizace na základě rozdílných druhů a způsobů používání zařizovacích předmětů v různých zemích, jakož i odlišných technických zvyklostí.

Druhy systémů

Systémy vnitřní kanalizace lze rozdělit do čtyř druhů.

Systém I - Systém s jediným odpadním potrubím a s částečně plněnými připojovacími potrubími (používá se v ČR)

Zařizovací předměty jsou napojeny na částečně plněná připojovací potrubí. Částečně plněná připojovací potrubí se navrhují na stupeň plnění 0,5 (50 %) s napojením na jedno odpadní potrubí.

Systém II - Systém s jediným odpadním potrubím a s připojovacími potrubími malých světlostí

Zařizovací předměty jsou napojeny připojovací potrubí malých světlostí. Připojovací potrubí se navrhují na stupeň plnění 0,7 (70 %) s napojením na jediné odpadní potrubí.

Systém III - Systém s jediným odpadním potrubím a s připojovacími potrubími s plným plněním

Zařizovací předměty jsou napojeny připojovací potrubí s plným plněním. Připojovací potrubí s plným plněním se navrhují na stupeň plnění 1,0 (100 %) a každé připojovací potrubí je samostatně napojeno na jediné odpadní potrubí.

Systém IV - Systém s oddělenými odpadními potrubími

Systémy vnitřní kanalizace I, II a III mohou být rozděleny do dvou odpadních potrubí. Jedno odpadní potrubí odvádí černou vodu ze záchodových mís a pisoárů a druhé odpadní potrubí šedou vodu ze všech ostatních zařizovacích předmětů.

Zásady pro navrhování připojovacího potrubí:

- Největší délka nevětraného připojovacího potrubí je 4 m,

- nejmenší sklon nevětraného připojovacího potrubí navrhovat 3 %,

- největší počet kolen s úhlem nad 67° (napojovací koleno nezahrnuto) je 1 ks - navrhuji kolena 45°,

- u každého zařizovacího předmětu bude osazena zápachová uzávěrka s výškou vodního sloupce minimálně 50 mm,

- přechod na odpadní potrubí je proveden odbočkami s úhlem odbočení 45° až 88,5°,

- připojovací potrubí od dvou a více zařizovacích předmětů napojené do svodného potrubí má být opatřeno čistící tvarovkou,

- přivzdušňovací ventily se navrhují v případě, že nejsou dodrženy mezní hodnoty pro použití nevětraných připojovacích potrubí.
  Dimenzují se dle ČSN EN 12056-2, tab. 10 (str.23) pro systém I. Přivzdušňovací ventil musí být instalován na místě přístupném pro
  kontrolu a údržbu, kde je dostatečný přívod vzduchu z místnosti,

- připojovací potrubí napojená na odpadní potrubí odbočkou s úhlem větším než 75°, musí mít mezi dnem připojovacího potrubí v místě připojení a hladinou vody v   napojené zápachové uzávěrce svislou vzdálenost větší nebo rovnou vnitřnímu průměru připojovacího potrubí,

- krátký úsek připoj. potrubí nebo tvarovka, nacházející se bezprostředně za záchodovou mísou, musí mít sklon nejméně 15°,

- odbočky s bočním úhlem připojení větším než 60° musí být na připojovacím potrubí osazeny svisle s odtokem ve svislé rovině,

- pro připojování ležatých úseků připojovacích potrubí na tyto odbočky platí stejné zásady jako pro připojování připojovacích potrubí na potrubí odpadní,

- dvojoblouky (kalhotové kusy) musí být na připojovacím potrubí osazeny s odtokem ve svislé rovině, pokud nejsou výrobcem určeny pro jiný způsob osazení,

- excentrické redukce osazené na ležatém připojovacím potrubí musí být osazeny s rovným povrchem nahoře,

- na připojovacím potrubí od pisoárových mís bez splachování musí být osazena čisticí tvarovka,

- na připojovací potrubí od pisoárových mís bez splachování se doporučuje napojit další často používaný zařizovací předmět, např. umyvadlo,

- větrací potrubí se na připojovací potrubí napojuje shora pomocí odbočky s úhlem 45 až 88,5°,

- Zařizovací předměty nebo vpusti ze dvou a více bytů nemají být napojeny na jedno připojovací potrubí.

Zásady pro navrhování odpadního (svislého) potrubí:

- Pro napojení nevětraného připojovacího potrubí na odpadní potrubí se smí použít jen odbočky s úhlem 45 až 88,5°. Měření tlakových poměrů v nevětraných připojovacích potrubích ukázala, že při správně navržené světlosti může být připojení na odpadní potrubí provedeno i odbočkou s úhlem 45°. Pokud se na splaškovém odpadním potrubí použijí odbočky s úhlem větším než 67,5°, a je-li svislá vzdálenost mezi nimi menší než 250 mm, nebo se jedná o odbočky dvojité, smí být půdorysný úhel mezi připojovacími potrubími v místě napojení nejvíce:

a) 180°, nemá-li jedno z takto napojených připojovacích potrubí jmenovitou světlost větší než DN 70;
b) 135°, má-li nejméně jedno z takto napojených připojovacích potrubí jmenovitou světlost větší než DN 70.

    Toto opatření zabrání nežádoucímu zatékání odpadních vod do protilehlých připojovacích potrubí.

- Pokud je ve speciálních případech, např. v pasivních domech, požadována tepelná izolace splaškových odpadních potrubí s větracím potrubím, izolují se tato odpadní potrubí tepelnou izolací o tloušťce nejméně 20 mm, pokud je její součinitel tepelné vodivosti λs ≤ 0,05 W/(m.K). Při součiniteli tepelné vodivosti izolace λs > 0,05 W/(m.K) musí být tloušťka TI větší.

- Zalomení splaškového odpadního potrubí se provádí některým z níže uvedených způsobů:
a) Potrubím vedeným pod úhlem nejvýše 45° od svislice, bez zvětšování jmenovité světlosti.

b) Potrubím vedeným pod úhlem větším než 45° (nejvíce 88,5°) od svislice dimenzovaným jako svodné potrubí (stupeň plnění nejvíce 50 %, viz ČSN EN 12056-2, tabulka B.1), pokud na odpadní potrubí pod zalomením nejsou napojena připoj. nebo jiná odpadní potrubí a odpadní potrubí není nad zalomením vyšší než 30 m.

c) Potrubím vedeným pod úhlem větším než 45° (nejvíce 88,5°) od svislice a zvětšením jmenovité světlosti potrubí na jmenovitou světlost, která je nejblíže vyšší než jmenovitá světlost určená výpočtem, pokud jsou na odpadní potrubí pod zalomením napojena připojovací nebo jiná odpadní potrubí a odpadní potrubí není nad zalomením vyšší než 30 m. Zvětšení jmenovité světlosti se provede těsně nad zalomením; při větším počtu zalomení se jmenovitá světlost zvětšuje jen u nejvyššího zalomení.

d) S obtokovým potrubím, pokud je ležatá část splaškového odpadního potrubí vedena pod úhlem větším než 45° (nejvíce 88,5°) od svislice a pod zalomením jsou na odpadní potrubí napojena připojovací nebo jiná splašková odpadní potrubí. Jmenovitá světlost ležaté části splaškového odpadního potrubí se navrhuje jako u svodného potrubí (stupeň plnění nejvíce 50 %, viz ČSN EN 12056-2, tabulka B.1). Obtokové potrubí se nejméně 2 m nad zalomením spojí se splaškovým odpadním nebo doplňkovým větracím potrubím (pokud je zřízeno) a nejméně 1 m pod zalomením se spojí se splaškovým odpadním potrubím. Jmenovitá světlost obtokového potrubí je stejná jako u odpadního potrubí, nejvýše však DN 100 (jmenovitou světlost větší než DN 100 nutno zdůvodnit výpočtem a obtokové potrubí dimenzovat jako svodné potrubí na stupeň plnění 50 %, viz ČSN EN 12056-2, tabulka B.1). Připojovací potrubí v oblasti zalomení odpadního potrubí se napojují na obtokové potrubí.
- Za účelem čištění je třeba na odpadní potrubí osadit čistící tvarovku:
a) v nejnižším podlaží nad přechodem do svodného potrubí (cca 1,0 m nad podlahou),
b) v blízkosti zalomení,
c) v nejvyšším podlaží, pokud je splaškové odpadní potrubí napojeno na společné větrací potrubí.

Zásady pro navrhování větracího potrubí:

- Hlavní a doplňkové větrací potrubí má být přímé a svislé, případné ležaté úseky musí mít sklon nejméně 1 % (výjimečně 0,5 %) k odpadnímu potrubí. Rovněž ležaté úseky spol. větracího potrubí musí mít sklon nejméně 1 % (výjimečně 0,5 %) k odp. potrubí.

- Hlavní nebo společné větrací potrubí musí vyúsťovat do venkovního prostoru.

- Větrací potrubí vyýstěné do venkovního prostoru má být ukončeno 0,5 m nad rovinou střechy.

- Nejmenší vodorovná vzdálenost vyústění větracího potrubí od teras, oken nebo jiných otvorů, které jsou spojené s trvale používanými místnostmi budovy, je 3 m. Při menších vzdálenostech je třeba větrací potrubí vyústit nejméně 1 m nad úroveň nejvyšší části tohoto otvoru nebo 3 m nad úroveň terasy.

Zásady pro navrhování svodného (ležatého) potrubí:

- Svodná potrubí je možno spojovat jen jednoduchými odbočkami s bočním úhlem připojení 45° až 60°.

- Napojení na svodná potrubí uložená v zemi musí být prováděno ze strany. Napojování na svodná potrubí shora je výjimečné a nemá být prováděno u potrubí s obsahem fekálií.

- Excentrické redukce osazené na svodném potrubí musí být osazeny s rovným povrchem nahoře.

- Jednotlivá kolena nebo oblouky použité na svodném potrubí smějí mít úhel nejvíce 45°.

- Spojení potrubí z různých materiálů musí být provedeno pomocí typových přechodek, které jsou k tomu určeny.

- Přechod odpadního potrubí do svodného potrubí se provádí:
a) pomocí přechodového (redukovaného) patkového kolena s úhlem 87° nebo dvěma koleny s úhlem 45° a zvětšením jmen. světlosti odp. potrubí těsně nad nimi,
b) pomocí dvou kolen s úhlem 45° s mezikusem trubky o délce nejméně 250 mm bez změny jmenovité světlosti (DN).

- U svodného potrubí uloženého v zemi pod podlahou uvnitř budovy musí být mezi vrcholem trouby a spodní rovinou podkladní konstrukce podlahy (např. betonová deska) svislá vzdálenost nejméně 150 mm. Mezi vrcholem hrdla a spodní rovinou konstrukce podlahy postačí svislá vzdálenost nejméně 100 mm.

Pokud není možné uvedené svislé vzdálenosti dodržet, musí být svodné potrubí zabezpečeno proti poškození, např. obetonováním, uložením v instalačním kanálu nebo v ochranné trubce.

- Svodné potrubí vně budov musí být chráněno před účinky mrazu krytím vrstvou nadloží vysokou nejméně 1,0 m (výjimečně 0,8 m) nebo jiným technickým opatřením, např. tepelnou izolací nebo obsypem a zásypem s tepelně izolačními vlastnostmi.

- Souběh a křížení svodného potrubí vedeného vně budovy s ostatními vedeními tech. vybavení dle ČSN 73 6005.

- Technické požadavky na svodná potrubí vnitřní kanalizace vně budov, ve kterých se používá potrubí s větší jmenovitou světlostí, než DN 200 stanovují ČSN EN 752 a ČSN 75 6101.

- Místy pro čištění svodných potrubí jsou uvnitř budovy čisticí tvarovky.

- Jako místo pro čištění svodného potrubí uvnitř budovy může sloužit také snadno demontovatelná zápachová uzávěrka, snadno rozebíratelná vpusť nebo zpětná armatura s demontovatelným víkem.

- Vně budov jsou místy pro čištění vstupní nebo revizní šachty, čisticí tvarovky, popř. lapače střešních splavenin.

Zásady pro navrhování vnitřního odpadního (svislého) potrubí dešťového:

- Nejmenší jmenovitá světlost dešťového odpadního potrubí je DN 70,

- Jmenovitá světlost svislého vnitřního dešťového odpadního potrubí s beztlakým prouděním se stanoví podle ČSN 75 6760, tabulky 12 (str. 29) nebo maximálního průtoku navrženým střešním vtokem.

- Za účelem čištění je třeba na odpadní potrubí osadit čistící tvarovku:
a) v nejnižším podlaží nad přechodem do svodného potrubí (cca 1,0 m nad podlahou),
b) v blízkosti zalomení.

- Vnitřní dešťové odpadní potrubí má být tepelně izolováno. Pokud je její součinitel tepelné vodivosti λ ≤ 0,05 W/(m.K), postačí tep. izolace o tl. nejméně 20 mm. Při součiniteli tepelné vodivosti izolace λ > 0,05 W/(m.K) musí být tloušťka TI větší. Pokud se nepoužije tepelná izolace, má být potrubí chráněno proti orosování.

- Potrubí má být vedeno po celé výšce svisle. Zalomení se může provést odklonem 45° od svislice.
Při zalomení s větším odklonem (nejvíce o 88,5°) se přechod mezi svislou a ležatou částí provede:
a) pomocí přechodového (redukovaného) patkového kolena s úhlem 87° nebo dvěma koleny s úhlem 45° a zvětšením jmenovité
    světlosti odpadního potrubí těsně nad nimi,
b) pomocí dvou kolen s úhlem 45° s mezikusem trubky o délce nejméně 250 mm bez změny jmenovité světlosti (DN).

Zásady pro navrhování vnějšího odpadního (svislého) potrubí dešťového:

- Jmenovitá světlost svislého vnějšího dešťového odpadního potrubí s beztlakým prouděním navazujícího na ostrohranný výtok ze střešního žlabu nebo žlabového kotlíku se stanoví podle ČSN 75 6760, tabulky 13 (str. 30).

- Hodnoty hydraulické kapacity lze zvýšit v případě kónického tvaru výtoku. Výpočet průtoku výtokem se provede dle ČSN 12056-3.

- Volně vedené dešťové odpadní potrubí, osazené v prostoru s možností mechanického poškození, musí být do výšky 1,5 m nad terénem nebo podlahou z materiálu, která odolává tomuto poškození.

- Vnější dešťové odpadní potrubí se opatří lapačem střešních splavenin osazeným v úrovni terénu nebo čistící tvarovkou osazenou ve výšce asi 1 m nad terénem.

- U výtoků opatřených síťkou, mřížkou nebo lapačem splavenin se hydraulická kapacita snižuje (viz tabulka 7 ČSN EN 12056-3).
Praxe katalog HL: Při dimenzování odvodňování střech je třeba přihlížet také k maximálnímu průtoku výtokem střešního žlabu. Maximální průtoky lapači střešních splavenin HL jsou větší než hydraulické kapacity vnějších dešťových potrubí odpovídajících světlostí navazujících na ostrohranný výtok ze střešního žlabu nebo žlabového kotlíku.
Příklad: Lapač střešních splavenin HL 600, max 6 l/s, DN 110 pro max. odvodňovanou plochu 116 m2,
              Lapač střešních splavenin HL 600/2, max 6,5 l/s, DN 125 pro max. odvodňovanou plochu 190 m2,
Pozn.: V případě napojení dešťové kanalizace na jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu musí být lapače střešních splavenin opatřeny zápachovou uzávěrkou - suchou klapkou proti pronikání zápachu. Lze kombinovat i s tzv. patním sifonem HL 610 (vodní zápachová uzávěrka) zabudovaným pod lapač střešních splavenin do nezámrzné hloubky.

Zásady pro kreslení schematických zobrazení zařizovacích předmětů dle ČSN 01 3450:

1.3.3 Dimenzování

Problematika dimenzování připojovacího, odpadního, větracího a svodného potrubí je zpracována v tabulkovém procesoru zpracovaném dle platné legislativy (1.1).

Soubor je volně ke stažení (kliknutím na ikonu).

Obsah souboru:

- odkaz na platnou legislativu,

- dimenzování připojovacího potrubí nevětraného splaškového,

- dimenzování odpadního potrubí splaškového,

- dimenzování větracího potrubí,

- dimenzování svodného potrubí splaškového i dešťového (kanalizační přípojky),

- dimenzování odpadního potrubí dešťového,

- součinitele odtoku, výpočtové odtoky, výpočet průtoku odpadních vod, výpočet trvalého průtoku odpadních vod v případě

  teoretického zdržení odtoku v zařizovacích předmětech, výpočet celkového průtoku odpadních vod pro regulované i neregulované odtoky.

(stáhnout)

 

Ukázka výpočetního programu volně ke stažení:

1.3.4 Okruhy do výuky

- Domovní ČOV (projektová dokumentace, navrhování, vyřízení),

- návrhy zasakovacích systémů dešťových i vyčištěných splaškových odpadních vod,

- kanalizační řady (projektová dokumentace, navrhování, vyřízení),

- výpočet retenčního objemu s regulovaným odtokem a bez regulovaného odtoku,

- videoukázky (čištění kanalizace, revize, kontrola kamerou; proražení ucpávky kanalizace; navrtávka kanalizační odbočky diamantovou jádrovou ruční vrtačkou  vzrostlé kořeny, tlakové čištění; bezvýkopová oprava kanalizace; oprava přípojky rozepřením).

Diskuze k 1.3 Vnitřní kanalizace

(zde můžete psát dotazy k vnitřní kanalizaci, popř. doporučení k doplnění výukové látky z oblasti této profese)

 

1.4 Požadavky na předmět TZB I/A

Obecné zadání semestrálního projektu - může být upraveno individuálně na základě probíhajících cvičení v semestru.

Zhotovte projekt rozvodů vnitřní kanalizace v měřítku 1:50,  včetně kanalizační přípojky. Projekt bude zhotoven dle platných norem, viz bod 1.1 Legislativa.

Projekt bude zpracován do zjednodušených půdorysů všech podlaží, tzv. slepých matric. Projektová dokumentace bude obsahovat dimenzování připojovacího, odpadního a svodného potrubí. Každý výkres bude obsahovat popisové pole dle ČSN. Projekt bude odevzdán v tištěné podobě v tříchlopňové složce s identifikačními údaji zpracovatele.

Obsah projektové dokumentace pro potřeby předmětu Technická zařízení budov I/A

Projekt kanalizační přípojky:

Výkresová část:

- Situace (zakótovaná pozice kanalizační přípojky, šachty nebo jiných souvisejících objektů, kótování souběhu s inž. sítěmi, legenda inženýrských sítí);

- podélný profil kanalizační přípojky; výkres uložení potrubí kanalizační přípojky; výkres kanalizační šachty;

- popř. křížení a souběh vedení s ostatními inženýrskými sítěmi (nepovinné), akumulační nebo vsakovací systém dešťových vod (v případě jiné volby odvádění dešťových vod než vypouštěním do jednotné kanalizace pro veřejnou potřebu).

Textová část:

- Technická zpráva dle vyhlášky č. 405/2017 Sb. O dokumentaci staveb, přílohy č.13, bodu D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení, písmene a), b) a c).

  (bude obsahovat minimálně dimenzování kanalizační přípojky - tzn. výpočet ∑DU, Qww a Qrw a slovní posouzení s normovou hodnotou Qrw)

Projekt vnitřní kanalizace:

Výkresová část:

- Půdorysy všech podlaží (legendy místností, potrubí, zařizovacích předmětů, kreslení vnitřní kanalizace a zařizovacích předmětů dle ČSN 01 3450, popř. poznámky),

  tzn. Půdorys 1. NP, Půdorys 2.NP, Půdorys střechy a Půdorys základů, popř. Půdorys 1.PP (nepovinné);

- rozvinutý řez vnitřní kanalizace splaškové a dešťové (plochá střecha), popř. venkovní dešťové kanalizace (sedlová, pultová střecha apod.).

Textová část: 

- Technická zpráva dle vyhlášky č. 405/2017 Sb. O dokumentaci staveb, přílohy č.13, bodu D.1.4 Technika prostředí staveb, písmene a), b) a c).

  (bude obsahovat minimálně dimenzování jednoho hl.  splaškového odpadního potrubí - tzn. výpočet ∑DU, Qww a slovní posouzení s normovou hodnotou Qmax

  a dimenzování odpadního dešťového potrubí pro typ konstrukce střechy dle projektu)

Termín odevzdání: Pondělí 5.12.2018 v úvodu výuky.

Ukázky (kliknutím zvětšíte):

 
 

Projektová dokumentace kanalizační přípojky

Projektová dokumentace vnitřní kanalizace

Na žádost ve cvičení je možnost nechat si nakopírovat nejlepší práce studentů z 2015/2016: Hana Butorová, Kristýna Jandlová, Denisa Mojžíšková (viz ukázky v 1. cvičení)

Nejčastější chyby a nedostatky v projektech kanalizace:

1) V technické místnosti chybí podlahová vpusť s mechanickou zápachovou uzávěrkou.

2) Chybějící odvod kondenzátu u komínových těles a pojistných ventilů (příprava TV, otopná soustava). Komínová tělesa, v případě, že se na stavbě vyskytují, mohou být vybavena odtokem pro úkapy kondenzátu dle konkrétního komínového systému (kondenzátní jímkou) - dle typu zdroje. Lze kombinovat s mechanickou zápachovou uzávěrkou, např. HL21.

3) Vodorovné drážky v obvodovém zdivu max. do hl. 30 mm – jinak navrhnout instalační předstěny. V případě vodorovných drážek zapracovat požadavky na statické a

    tepelně-technické posouzení. Pozor na "podřezávání příček" nevhodným návrhem připojovacího potrubí. 

4) Tloušťka instalačních předstěn bude tl. 150 mm v případě, že budou zhotoveny ze SDK konstrukce z pozinkovaných profilů a tl. desky 12,5 mm.

    V případě zděných instalačních předstěn bude tl. 200 mm v případě, že budou zhotoveny z lehkých příčkovek tl. 50 mm.

5) Chybějící legendy: Zařizovací předměty (výrobce, rozměr).

6) Chybějící prostupy v základových konstrukcích.

7) Chybějící specifikace zápachových uzávěrek u jednotlivých zařizovacích předmětů.

8) Minimální DN svodného potrubí vedeného v zemině navrhovat DN 110 (menší DN KG se nevyrábí).

9) Nedodržení kreslení schematických značek zařizovacích předmětů dle ČSN 01 3450 Technické výkresy - Instalace - Zdravotnětechnické a plynovodní instalace.

10) Neumisťovat odpadní potrubí do svislých drážek vedoucí skrze výztuž ztužujících věnců nebo volně v prostoru.

11) Propojení svodného dešťového a splaškového potrubí uvnitř objektu, vyjímečné případy viz ČSN 75 6760.

12) Pozice větracího potrubí vzhledem k umístěným střešním oknům nebo terasám neodpovídá požadavkům ČSN 75 6760.

13) Nevykreslení hrdel (šipek) při potrubí DN 110 (DN 100) včetně, popř. umístění hrdel ve vodorovných konstrukcích.

14) Nenavrhovat odlučovače listí a nečistot (OLN) na dešťových svodech, navrhovat lapače střešních splavenin.

15) Zbytečné navrhování instalačních předstěn (nejčastěji za kuchyňskou linkou - nesmysl).

16) Neuvedení materiálu v legendě - HT (PP), KG (PVC), Pz., Al, apod.

17) Navrhování lepeného PVC potrubí v systému vnitřní kanalizace v interiéru (přežitek).

18) Dešťový žlab pouze s jedním svodem u sedlových střech, plochá střecha pouze s jednou vpustí - navrhujeme min. 2 odtoky na odváděnou plochu střechy (rezerva).

19. Chybějící prokótování inženýrských sítí a průkaznost splnění souběhu dle ČSN 73 6005 ve výkresu situace.

20. Chybějící popis kanalizačního řadu (materiál, dimenze), chybějící popis revizních šachet, dimenze a délky kanalizační přípojky.

21. V podélném profilu kanalizační přípojky je vhodné zakreslit také výstup kanalizačního potrubí z objektu. Chybějící křížení s ostatními sítěmi.

22. Chybějící odtok kondenzátu u plynového kondenzačního kotle, pojistných ventilů (příprava TV, otopná soustava), odtoku kondenzátu z větrací jednotky s rekuperací, případně vnitřních multisplitových jednotek.

23. Potrubí vedené pod stropem přes svislé konstrukce navrhujeme kolmo.

24. Použití dvojitých odboček (kalhotových kusů) na svodném potrubí v základech.

Diskuze k 1.4 Projekt kanalizace (Program č.1)

(zde můžete psát dotazy týkající se technického řešení kanalizací, požadavků na projekt kanalizace apod.)

  • facebook

TZB-energie CZ                                                                                                                          © 2016