Vnitřní a vnější plynovod

Poslední aktualizace: 20.07.2019

Předmět aktualizace: Fotografie přechodu ocel//měď, detail osazení vystrojení plynoměrné skříně.

1.1 Legislativa

České technické normy a Technické předpisy:

- ČSN 01 3464 Výkresy inženýrských staveb – výkresy vnějšího plynovodu;

- ČSN 73 6005: Prostorové uspořádání sítí technického vybavení;

- ČSN EN 10 204: Kovové výrobky - Druhy dokumentů kontroly;

- ČSN EN ISO 3183: Ocelové trubky pro potrubí na hořlavá média. Technické dodací podmínky;  Část 2 – Trubky s požadavky třídy B;

- ČSN EN 12 007 1,2,3,4 (38 6413): Zásobování plynem – Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 barů včetně –

  Část 1: Všeobecné funkční požadavky,

  Část 2: Specifické funkční požadavky pro polyethylen (nejvyšší provozní tlak do 10 barů včetně),

  Část 3: Specifické funkční požadavky pro ocel,

  Část 4: Specifické funkční požadavky pro rekonstrukce;

- ČSN EN 12 327 (38 6414): Zásobování plynem – Tlakové zkoušky, postupy při uvádění do provozu a odstavování z provozu – Funkční požadavky;

- ČSN EN 12 732 (38 6412): Zásobování plynem – Svařované ocelové potrubí – Funkční požadavky;

- ČSN EN 1555 1,2,3,4,5 (646412): Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv (PE) -

  Část 1: Všeobecně,
  Část 2: Trubky,
  Část 3: Tvarovky,
  Část 4: Armatury,
  Část 5: Vhodnost pro použití;

- ČSN EN 287-1: Zkoušky svářečů-Tavné svařování Část 1: Oceli;

- ČSN EN ISO 14731: Svářečský dozor – Úkoly a odpovědnosti;

- ČSN EN 13501-1_ Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb. Část 1 - Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň;

- ČSN EN 14 731: Provádění speciálních geotechnických prací – Hloubkové zhutňování zemin vibrováním;

- ČSN EN 12 613: Označovací výstražné fólie z plastů pro kabely a potrubí uložené v zemi;

- ČSN EN 1775 ed2 (38 6441)Zásobování plynem – Plynovody v budovách. Nejvyšší provozní tlak ≤ 5 bar Provozní požadavky;

- ČSN EN 437-A1: Zkušební plyny – Zkušební přetlaky – Kategorie spotřebičů

- ČSN 41 1503: Ocel 11503;

- ČSN 73 6006: Výstražné fólie k identifikaci podzemních vedení technického vybavení;

- ČSN 73 6133: Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací;

- TPG 609 01: Regulátory tlaku plynu pro vstupní tlak do 4 bar včetně. Umísťování a provoz (nahrazují TPG 609 01 platná od 1. 7. 2001);

- TPG 700 02: Stanovení technického stavu nízkotlakých a středotlakých plynovodních sítí z oceli. Diagnostické metody (Nahrazují TPG 700 02 schválená 26. 04. 1994);

- TPG 700 21: Čichačky pro plynovody a přípojky;

- TPG 700 24: Označování plynovodů a přípojek;

- TPG 702 01/Z1: Plynovody a přípojky z polyetylenu (nahrazují TPG 702 01 schválená 9. 3. 1999 a TPG 702 02, vydaná COPZ, schválená 1. 4. 1993); Z1 je z 01. 03. 2008

- TPG 702 03: Opravy plynovodů a přípojek z polyetylenu;

- TPG 702 04/Z1: Plynovody a přípojky z oceli s nejvyšším provozním tlakem do 100 barů včetně (nahrazují TPG 702 04 schválená 21. 3. 2002); Z1 je z 01. 01. 2010;

- TPG 702 06/Z1: Přerušení průtoku plynu v plynovodech uzavíracími balony; Z1 je z 01. 01. 2007

- TPG 702 08: Opravy ocelových plynovodů a přípojek s nejvyšším provozním tlakem do 5 barů včetně (platnost od 1. 1. 2007);

- TPG 702 11: Čištění a sušení plynovodů všech tlakových úrovní po výstavbě;

- TPG 704 01: Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách

- TPG 908 02: Větrání vnitřních prostorů se spotřebiči na plynná plaliva s výkonem 50 kW a větším 

- TPG 905 01/Z1: Základní požadavky na bezpečnost provozu plynárenských zařízení (nahrazují TPG 905 01 schválená 13.04.1999; Z1 je z 1. 12. 2010;

- TPG 913 01/Z1: Kontrola těsnosti a činnosti spojené s problematikou úniku plynu na plynovodech a plynovodních přípojkách (nahrazují TPG 913 01 schválená 26. 10. 1998); Z1 je z 1. 12. 2010;

- TPG 920 21: Protikorozní ochrana v zemi uložených ocelových zařízení. Volba izolačních systémů;

- TPG 920 23: Ochrana kovových objektů a zařízení proti atmosférické korozi;

- TPG 920 24: Zásady provádění jiskrových zkoušek ochranných povlaků;

- TPG 920 25: Omezení korozního účinku bludných a interferenčních proudů na úložná zařízení;

- TPG 921 01: Spojování plynovodů a plynovodních přípojek z polyetylénu (nahrazují TPG 921 01 schválená 11. 1. 1994);

- TPG 921 02: Vizuální hodnocení svarových spojů plastů;

- TPG 921 21: Požadavky na svařovací zařízení pro svary natupo;

- TPG 923 01-1: Certifikace procesů. Ověřování odborné úrovně a kvality práce v oblasti plynových zařízení – Část 1: Všeobecně;

- TPG 923 01-2/Z1: Certifikace procesů. Ověřování odborné úrovně a kvality práce v oblasti plynových zařízení – Část 2: Plynárenská zařízení; Z1 je z 1. 1. 2010;

- TPG 927 04: Zkoušky svářečů plynovodů z plastů pro vydání Osvědčení odborné způsobilosti;

- TPG 934 01: Plynoměry. Umísťování, připojování a provoz (nahrazují TPG 934 01 schválená 20. 9. 1996);

- TPG 935 03: Tvarovky T 90° svařované pro plynovody. Stavební rozměry a konstrukční požadavky;

- TPG 936 01: Technické dodací podmínky přímých svařovaných přechodů a svařovaných odboček T-90°pro plynovody;

- TPG 936 02: Technické dodací podmínky trubních oblouků vyrobených ze šroubovicově svařovaných trubek ohýbáním za tepla.

 

Právní předpisy:

- Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů;

- Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění;

- Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích;

- Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

- Vyhláška č. 499/2006 Sb. se změnou č. 62/2013 Sb., o dokumentaci staveb;

- Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení

 

Legislativní a technické požadavky:

- Legislativní, obecně platné, požadavky kladené na výstavbu PZ a nejen jich vychází z právního rámce ČR. V případě PZ jde v první řadě o ustanovení energetického a stavebního zákona a dalších souvisejících zákonů, vyhlášek a nařízení vlády ČR. U používaných výrobků musí být zajištěna shoda jejich vlastností s technickými požadavky na stanovené výrobky dle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění, a jeho prováděcími předpisy.

- Technické požadavky jsou specifikovány v evropských normách, zejména ČSN EN 12 007-1,2,3,4; českých technických normách, zejména ČSN 73 6005; technických pravidlech GAS, zejména TPG 702 04 (pro ocelové plynovody) a TPG 702 01 (pro plynovody z PE).

- Zařízení musí být projektováno a realizováno tak, aby splňovalo požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy, technickými normami a technickými pravidly a neohrožovalo životní prostředí. Záležitosti souběhů a křížení sítí je v rámci projektu možné řešit v souladu s ČSN 73 6005 (prostorová norma).

Výuková sekce není určena pro zobrazení v telefonu.

1.1 Obecně

 

Rozdělení dle tlaků:

VVTL – vedení o velmi vysokém tlaku

Pracovní přetlak od 0,4 do 10,0 MPa – vedení 1. kategorie.

VTL – vedení o vysokém tlaku

Pracovní přetlak od 0,3 do 4,0 MPa – zásobovací řady 2. kategorie.

STL – vedení o středním tlaku

Pracovní přetlak od 0,005 do 0,3 MPa – zásobovací řady 2. a 3 kategorie.

NTL – vedení o nízkém tlaku

Pracovní přetlak do 0,005 MPa s minimálním tlakem 600 Pa – vedení 3. a 4 kategorie.

Názvosloví:

Odběrné plynové zařízení (dále jen „OPZ“) – veškerá zařízení, počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jim měřicí zařízení (plynárenské - obchodní).

Plynovod – instalace sestávající z trubek a dalších součástí plynovodu. Součástí plynovodu jsou např. tvarovky, armatury (např. uzavírací) regulátory a plynoměry.

Celosvařovaný plynovod – svařovaný ocelový, měděný a PE plynovod. Za celosvařovaný plynovod se považuje i měděný tvrdě pájený plynovod.

Domovní plynovod – plynovod od předávacího místa plynu (např. hlavní uzávěr plynu) ke vstupnímu připojení spotřebiče.

Vnější domovní plynovod (dále jen „vnější plynovod“) – část domovního plynovodu, umístěná mimo budovu, začínající hlavním uzávěrem plynu a končící na počátku prostupu plynovodu vnější obvodovou zdí.

Vnitřní domovní plynovod (dále jen „vnitřní plynovod“) – část domovního plynovodu, začínající jeho prostupem vnější obvodovou zdí (stěnou) do budovy a končící před vstupním připojením spotřebiče.

Plynovodní přípojka – zařízení začínající odbočením z distribuční soustavy a ukončené před HUP; za ním pokračuje OPZ zákazníka.

Hlavní uzávěr plynu (dále jen „HUP”) – uzavírací armatura OPZ, která odděluje OPZ od plynovodní přípojky. Uzávěr slouží k uzavření přívodu plynu do domovního plynovodu

 

Uzávěry plynu (dále jen „uzávěry”) – zařízení určená k přerušení průtoku plynu v plynovodu. Mohou jimi být ručně ovládané armatury nebo armatury ovládané vnějším zdrojem energie (elektricky, pneumaticky, tepelně apod.).

Protipožární armatura – armatura, která automaticky zavírá průtok plynu, dojde-li v okolním prostředí ke zvýšení teploty nad určitou hodnotu.

Nadprůtoková pojistka – armatura, která automaticky uzavírá průtok plynu při překročení definované hodnoty maximálního průtoku plynu podle typu pojistky.

Chránička – trubka nebo potrubí z plynotěsného materiálu, kterým je veden plynovod, chránící především okolní prostor před únikem plynu, případně současně plynovod před vnějšími silovými účinky – pak splňuje i funkci ochranné trubky.

Ochranná trubka (ochranné potrubí) – trubka nebo potrubí sloužící k ochraně plynovodu před vnějšími silovými účinky (mechanické poškození nebo nadměrné namáhání). Poznámka: Splní-li konstrukce ochranné trubky i její plynotěsnost, splňuje i funkci chráničky.

Regulátor tlaku plynu (dále jen „regulátor”) – zařízení, které snižuje tlak plynu na nastavenou hodnotu za regulátorem a udržuje jej v daných mezích.

Domovní regulátor – regulátor instalovaný za účelem zajištění nastavení hodnoty tlaku plynu v domovním rozvodu za regulátorem (viz TPG 609 01, TDG 609 03).

Regulátor spotřebičový – regulátor zajišťující nastavení hodnoty tlaku plynu před plynovým spotřebičem.

Větraný prostor – prostor s výměnou vzduchu přirozeným nebo mechanickým způsobem. Je jím prostor trvale větraný, přímo nebo nepřímo větratelný.

Trvale větraný prostor – prostor se stálou výměnou vzduchu, spojený s venkovním prostorem neuzavíratelnými otvory (otvorem).

Přímo větratelný prostor – prostor nebo místnost, v němž lze výměnu vzduchu s venkovním prostorem zajistit otevřením oken, balkónových dveří, větracích křídel, žaluzií nebo mechanickým (nuceným) větráním. Za venkovní prostor se též považuje otevřená větrací šachta o půdorysné ploše nejméně 1 m2.

Nepřímo větratelný prostor – prostor nebo místnost, který lze vyvětrat přes sousedící trvale větraný nebo přímo větratelný prostor, např. otevřením propojovacích dveří anebo neuzavíratelnými otvory.

Nevětraný prostor – prostor nebo místnost bez stálé výměny vzduchu přirozeným nebo mechanickým způsobem, a to i když je propojen (dveřmi, popř. jinými otvory) s dalším nepřímo větratelným prostorem nebo nevětraným prostorem.

Materiál:

Domovní plynovod včetně spojů a těsnění se navrhuje s přihlédnutím k době životnosti budovy (zpravidla 50 let).

Pro stavbu, opravy a rozšiřování domovních plynovodů se používají trubky, a to:

– trubky ocelové např. dle ČSN 42 0142, ČSN 42 0152, ČSN EN ISO 3138, ČSN 42 5710;

– trubky měděné např. podle ČSN EN 1057+A1;

– trubky kovové s tovární izolací proti korozi;

– trubky z polyetylenu (pouze pro vnější plynovod uložený v zemi – viz TPG 702 01) např. podle ČSN EN 1555-1, 2, 3;

– trubky vlnovcové z korozivzdorné oceli podle ČSN EN 15266.

Tvarovky a armatury:

Všechny uzávěry musí mít dorazy koncových poloh, s výjimkou šoupat a ventilů, a musí být u nich zjistitelná poloha „otevřeno-uzavřeno“. Otevřená a zavřená poloha

uzavíracího tělesa musí být zřejmá i při sejmutí ovládací části.

 

Přednostně se používají plnoprůchodné kulové kohouty. Kuželové kohouty je možno použít pouze jako hadicové do jmenovité světlosti DN 15. V odůvodněných případech lze použít též šoupata nebo ventily. Kuželové kohouty je zakázáno instalovat jako HUP.

 

Hadicové kohouty lze použít ve zvláštních případech (např. v laboratořích). Před hadicovým kohoutem nebo skupinou těchto kohoutů musí být instalována uzavírací armatura (uzavírací kohout). Použití hadicových kohoutů v bytech je zakázáno.

Umísťování hlavních uzávěrů plynu (HUP):

Jeden HUP nesmí být instalován pro dva či více objektů, stavebně samostatných a majících samostatná popisná čísla.

HUP je možno umístit některým z těchto způsobů:

a) na vnější zdi budovy ve výklenku, přístavku, skříni, pilíři, kleci apod;

b) v oplocení příslušné budovy, a to ve skříni, výklenku, pilíři, kleci apod;

c) v případě, že pozemek není oplocen v prostoru mezi budovou a hranicí pozemku majitele objektu v samostatném sloupku, v montované nebo zděné skříni;

d) uvnitř budovy nejdále 1 m za prostupem obvodovou zdí;

e) v zemních skříních (ocelových, plastových, prefabrikovaných, zděných apod.) nebo v zemi, opatřený zemní soupravou. (Ovládací element uzávěru v zemní skříni smí být instalován nejvíce 0,4 m pod povrchem, skříň musí být provedena tak, aby nedošlo k jejímu zaplavení povrchovou nebo podzemní vodou).

HUP nesmí být umístěn:

a) ve shromažďovacím prostoru podle ČSN 73 0831;

b) v obytných nebo pobytových místnostech, ve spížích, v kuchyních a stravování;

c) v koupelně, na WC, v prádelně;

d) v kotelně;

e) v garáži (viz ČSN 73 6058);

f) ve skladech potravin, hořlavých látek, ve skladech tlak. lahví s tech. a topnými plyny;

g) v šachtách, světlících apod.;

h) v kolektorech a technických chodbách podle ČSN 73 7505;

i) v chráněných únikových cestách;

j) v nevětraných nebo nepřístupných prostorech.

Umísťování ostatních uzávěrů:

Ostatní uzávěry se za tímto účelem umísťují podle provozních požadavků tak, aby v případě potřeby bylo možné uzavřít celý plynovod nebo jeho část a zejména:

a) před stoupacím vedením nebo na jeho začátku, v případě dvou nebo více stoupacích vedení v jedné budově;

b) před plynoměrem, pokud není instalován před regulátorem umístěným před plynoměrem (u plynoměrů umístěných společně s HUP plní funkci uzávěru před plynoměrem HUP); pro účely kontroly těsnosti se doporučuje umístit před a za plynoměrem uzávěry, které umožňují napojení měřících nástavců pro měření tlaku a kontrolu těsnosti bezúnikovou technologií;

c) u plynoměrů s obtokem a v případech dvou a více paralelně osazených plynoměrů u jednoho odběratele musí být ve vzdálenosti nejvíce 1 m od plynoměru instalován uzávěr plynu i na výstupním potrubí každého plynoměru, pokud podmínky výrobce plynoměru nestanoví jinak;

d) před domovním regulátorem (pokud není umístěn společně s HUP), popř. i za ním, je-li to nutné z provozních důvodů, např. na stoupacím vedení vícepodlažních objektů;

e) před každým spotřebičem nebo sestavou spotřebičů;

f) na každé samostatné odbočce domovního plynovodu ke spotřebičům pro technologické účely, a to vně nebo uvnitř místností (dílna, velkokuchyň, laboratoř atp.), pokud možno v blízkosti dveří do této místnosti;

g) před místnostmi s nebezpečím výbuchu nebo požáru v důsledku tam prováděné činnosti – viz ČSN 33 2000-1 ed. 2, ČSN EN 60079-10-1 (33 2320), ČSN EN 60079-14 ed. 3 (33 2320);

Stavba domovního plynovodu:

Vnější plynovod:

Plynovod lze vést po vnitřní straně oplocení (zděná, betonová nebo podobná staticky stabilní konstrukce) a v nutných případech i po obvodové zdi objektu nebo pod její omítkou.

V případě vedení vnějšího plynovodu po povrchu oplocení nebo obvodové zdi má být respektován architektonický vzhled a musí být splněny následující podmínky:

a) plynovod nesmí sloužit jako nosná konstrukce, plynovod se vede volně s možností dilatace;

b) potrubí bude celosvařované (kromě připojení uzávěrů) a opatřeno zvýšenou ochranou proti korozi (např. třívrstvý nátěr o tloušťce nejméně 0,25 mm nebo dvouvrstvý, dvousložkový nátěr apod.) s povrchovou vrstvou žluté barvy nebo opatřený na vhodných místech žlutými pruhy (viz ČSN 13 0072);

c) musí být zajištěno, aby plynovod nebyl nadměrně namáhán vlastní hmotností (doporučené vzdálenosti uchycení)

d) plynovod musí být chráněn proti účinkům atmosférické elektřiny podle ČSN EN 62305-1 ed.2 až 62305-4 ed.2;

e) vzdálenost povrchu ležatého plynovodu od terénu má být nejméně 300 mm. Vzdálenost plynovodu od povrchu stěn, ostatních vedení a instalací při křížení a souběhu má být nejméně 20 mm;

f) minimální vzdálenost plynovodu od dveří a oken budovy musí splňovat požadavky ČSN 73 0802, popř. ČSN 73 0804.

V případě vedení vnějšího plynovodu pod omítkou obvodové zdi objektu musí být splněny následující požadavky:

a) zdivo a omítka nesmí obsahovat složky s agresivními účinky; plynovod nesmí být zabetonován v monolitické konstrukci;

b) drážky v cihlách a tvárnicích majících otvory nebo dutiny, popř. velkou poréznost umožňující vedení plynu při jeho úniku, musí být před montáží plynovodu vyomítány, nebo musí být potrubí uloženo do chráničky;

c) úsek plynovodu musí být bez rozebíratelných spojů, s co nejmenším počtem nerozebíratelných spojů a opatřený zvýšenou ochranou proti korozi (třívrstvý nátěr, asfaltová nebo plastová izolace atp.);

d) úsek plynovodu má být co nejkratší;

e) po skončení montáže musí být zaměřena a schematicky zakreslena poloha plynovodu, doporučuje se použít fotodokumentace o uložení plynovodu;

f) zkouška těsnosti se provede zkušebním tlakem podle Tabulky 3, minimálně však 15 kPa.

Prostup domovního plynovodu vnější obvodovou zdí:

Plynovod prostupující vnější obvodovou zdí se i v části navazující na potrubí uložené pod omítkou ukládá do chráničky. Chráničku může nahrazovat integrovaná průchodka nebo přechodový spoj PE/ocel s ochranným pláštěm. Prostup musí splňovat:

a) musí být zabráněno pronikání plynu a vlhkosti mezi chráničkou a plynovodem do budovy,

b) nesmí být narušena statická funkce zdi nebo budovy;

c) chránička musí být z plynotěsné trubky (potrubí) odolné proti korozi nebo musí být opatřena vhodnou pasivní protikorozní ochranou;

d) chránička musí být zabudována pevně a těsně do zdi, musí přesahovat na každém konci nejméně o 10 mm a musí mít dostatečnou dimenzi (vzdálenost mezi povrchy potrubí a chráničky musí být nejméně 10 mm) s ohledem na možné radiální posuny plynovodu nebo obvodové zdi;

e) plynovod musí být v chráničce uložen soustředně. Plynovod a chránička musí být opatřeny pasivní ochranou proti korozi srovnatelné kvality, jako je pasivní ochrana vnějšího plynovodu nebo musí být zhotoveny z materiálu odolného proti korozi. Na části domovního plynovodu v chráničce nesmí být rozebíratelný spoj.

V případě HUP umístěného uvnitř objektu musí být plynovod opatřen na vnitřní zdi objektu pojistkou proti vytržení.

Stavba domovního plynovodu:

Vnitřní plynovod:

Vnitřní plynovod se vede přednostně větranými prostory co nejkratším směrem, nemá být veden pokud možno úhlopříčně. Vnitřní plynovod se vede volně (po povrchu), pod obložením stěn, v podhledech, pod omítkou nebo v instalačním podlaží, šachtách nebo kanálech, které jsou pro tento účel určeny. Plynovod lze vést též v podlaze.

 

Zásady:

 

- Vnitřní plynovod má mít co nejmenší počet rozebíratelných spojů;

 

- vnitřní plynovod je nutno vést tak, aby na něj nepůsobily látky z jiných vedení (zkondenzovaná vlhkost, pára apod.);

 

- vnitřní plynovod vedený po povrchu má být uložen ve vzd. nejm. 20 mm od povrchu podlah, stěn, ostatních vedení a instalací, a to jak v případě souběhu, tak i křížení.

- vnitřní plynovod musí být chráněn proti korozi vhodným způsobem (nátěrem, popř. izolací) nebo proveden z materiálu odolného proti korozi;

 

- v případě souběhu a křížení plynovodu s parovody, horkovody, odvody spalin a podobnými zdroji tepla se musí provést taková opatření (např. zvolit přiměřeně větší vzdálenost, tepelné odstínění apod.), aby povrchová teplota potrubí nepřekročila +50 °C; musí být též zohledněna tepelná roztažnost plynovodu.

 

- je-li nutno vnitřní plynovod vedený po povrchu vizuálně odlišit od ostatních potrubí opatří se v celé délce značením žluté barvy nebo na vhodných místech žlutými, 20 mm širokými pruhy podle ČSN 13 0072. Značení lze provést nátěrem, použitím žluté chráničky nebo ochranné trubky, nebo jiným vhodným způsobem;

Plynovod je zakázáno bez zvláštních bezpečnostních opatření vést:

a) Nepřístupnými a nevětranými šachtami a dále otevřenými větracími šachtami o půdorysné ploše menší než 1 m2,

b) místy, kde by byl nadměrně vystaven mechanickému poškození (např. projíždějícími vozidly), nadměrnému mechanickému nebo tepelnému namáhání;

c) chráněnými únikovými cestami;

d) půdami, kromě případů, kdy je plynovod zaveden do bytových půdních prostorů, ateliérů apod.;

e) ve schodišťových stupních nebo ve stropech, kromě prostupů stropy;

f) prostorami jiného vlastníka, kromě stoupacího vedení;

g) za i pod stavebně stabilně zabudovanými předměty (např. za obezděnou vanou).

Poznámka: Zvláštním bezpečnostním opatřením pro vedení různými prostory je např. uložení plynovodu do chráničky nebo plynovod se svařovanými nebo natvrdo pájenými spoji. Stoupací vedení, kromě spotřebního rozvodu, nesmí procházet pokoji a kuchyněmi v bytech.

Plynovod je zakázáno vést výtahovými šachtami, šachtami pro shoz odpadků, komínovými průduchy, komínovým zdivem a komínovým tělesem a místnostmi určenými pro elektrická zařízení, jako jsou např. trafostanice, strojovny výtahů apod.

Plynovod smí procházet garážemi, autodílnami, prádelnami a kotelnami, pokud jsou splněny následující požadavky:

a) na plynovodu procházejícím uvedenými místnostmi nesmí být armatury a rozebíratelné spoje; to neplatí pro plynovody přivádějící plyn ke spotřebičům umístěným v uvedených místnostech;

b) plynovod procházející uvedenými místnostmi do jiných prostor má být veden přednostně pod stropem nebo pod omítkou.

Prostupuje-li volně vedený plynovod podlahou, stropem nebo stěnou, musí být uložen do chráničky nebo ochranné trubky (utěsněné), viz Obrázek 2. Na části plynovodu uložené v chráničce nebo ochranné trubce nesmí být rozebíratelné spoje a smí být instalován jen nutný minimální počet nerozebíratelných spojů. Těsnění prostupu plynovodu ochrannou trubkou nebo chráničkou se zajišťuje pomocí manžet, tmelů  a jiných výrobků, jejichž požadovaná odolnost je určena odolností požárně dělící konstrukce; za postačující se považuje odolnost do 90 minut. 

Prochází-li vnitřní plynovod dvěma stěnami oddělenými dilatační spárou, provede se jeho zazdění a utěsnění podle Obrázku 3.

Uvedený prostup se nesmí nacházet v úrovni stropu nebo podlahy

Při prostupu nebo vedení vnitřního plynovodu dutými zdmi, stropy a podobnými nepřístupnými dutými prostorami musí být splněny následující požadavky:

a) Plynovod je veden nejkratším možným směrem a je uložen v chráničce přesahující chráněný prostor alespoň o 10 mm;

b) na části plynovodu uložené v chráničce nejsou rozebíratelné spoje a je instalován pouze nutný minimální počet nerozebíratelných spojů;

c) prostupy požárně dělicími konstrukcemi musí být provedeny podle vyhlášky č. 23/2008 Sb. a podle příslušných normových předpisů.

Vnitřní plynovod neuložený do chráničky smí prostupovat obložením stěn, podhledy a podobnými dutými konstrukcemi nebo být v nich veden.

 

Prostor za obložením stěn, nad podhledem apod. musí být propojen s prostorem místnosti nebo s venkovním prostorem např. perforací dílců, mezerami mezi podhledem a stěnami nebo zvláštními neuzavíratelnými otvory (Obrázek 4).

Propojovací otvory (mřížky) osazené ve stavebních konstrukcích s požárně dělící funkcí mezi požárními úseky musí být provedeny z materiálů nebo pomocí požárně bezpečnostních zařízení zamezujících šíření ohně podle příslušných předpisů.

Příklad vedení vnitřního plynovodu dutými prostorami je uveden na Obrázku 4.

Při vedení plynovodu pod omítkou musí být splněny následující požadavky:

a) Plynovod není uložen do agresivního materiálu ani zabetonován v monolitické konstrukci;

b) na části plynovodu pod omítkou nejsou armatury a rozebíratelné spoje. Je-li nutno tyto spoje nebo armatury použít, musí být přístupné pro kontrolu stavu a těsnosti, kromě rozebíratelného vstupního spoje protipožární armatury;

c) drážky v cihlách a tvárnicích majících otvory nebo dutiny, popř. velkou poréznost umožňující vedení plynu při jeho úniku, musí být před montáží plynovodu vyomítány nebo musí být potrubí uloženo do chráničky.

Při vedení plynovodu v podlaze musí být splněny požadavky 5.7.1 dle TPG 704 01 a následující:

a) plynovod je veden tak, aby byl co nejkratší;

b) plynovod je uložen pod povrchovou vrstvou podlahy a kročejovou nebo tepelnou izolací tak, aby nebyl vystaven mechanickému namáhání při zatížení povrchové vrstvy podlahy, a případný dutý prostor okolo plynovodu je zasypán pískem nebo zalit po celém obvodu nejméně 20 mm vrstvou  hmoty zabraňující korozi; při zasypání pískem musí být zabráněno průniku plynu nekontrolovatelným způsobem do ostatních prostor a kanálek musí být propojen s prostorem, kde je možno provádět kontrolu těsnosti;

c) trubky jsou opatřeny zvýšenou ochranou proti korozi (třívrstvý nátěr, asfaltová nebo plastová izolace atp.);

d) na části plynovodu v podlaze nesmí být armatury, rozebíratelné spoje a smí být instalován jen minimální počet nerozebíratelných spojů;

e) plynovod není uložen v agresivním materiálu způsobujícím korozi nebo degradaci potrubí (viz též TPG 700 01);

f) vzdálenost plynovodu od ostatních vedení (potrubí) uložených v podlaze je při souběhu nejméně 20 mm a při křížení nejméně 10 mm a nedochází ke styku plynovodu s ostatními vedeními v podlaze;

g) v kanálku, ve kterém je veden plynovod, nesmí být uložena jiná vedení;

h) po skončení montáže bude zaměřena a schematicky zakreslena poloha plynovodu, doporučuje se použít fotodokumentaci o uložení plynovodu;

i) v případě vedení v kanálku musí být okolo plynovodu vrstva písku nebo musí být zalit vrstvou materiálu zabraňující korozi o tloušťce nejméně 20 mm po celém obvodu.

Plynovod je možno vést v instalačním kanálu nebo podlaží, které jsou pro tento účel určeny, při splnění následujících požadavků:

a) uvedený prostor je v celém úseku trvale větraný;

b) plynovod je přístupný pro kontrolu a údržbu;

c) plynovod je uvnitř těchto prostor veden volně po povrchu stěn.

Plynovod je možno vést v instalační šachtě, která je pro tento účel určena, při splnění následujících požadavků:

a) Při vedení plynovodu v instalační šachtě, která je v úrovni stropu a podlahy stavebně přerušena a je součástí jiného požárního úseku (tvořeného např. bytem), musí být prostor instalační šachty propojen s alespoň přímo větratelným prostorem otvory nebo spárami umístěnými u podlahy a pod stropem o celkovém volném průřezu nejméně 6 cm2 jak u podlahy, tak pod stropem;

b) pokud je instalační šachta samostatným požárním úsekem, musí splňovat požadavky na trvale větraný prostor neuzavíratelným spojením s venkovním prostorem ve spodní a horní části. Plynovod vedený v instalační šachtě, která je samostatným požárním úsekem, musí být celosvařovaný, bez rozebíratelných spojů, kromě připojení uzávěrů;

c) při vedení plynovodu v instalačním prostoru (instalační šachtě) prefabrikovaných sériově vyrobených bytových jader se dodatečné zřizování větracích otvorů nepožaduje.

Aby byla možnost kontroly plynovodu, popř. možnost odečtu stavu nebo výměny plynoměru, musí být instalační prostor (šachta) opatřen dvířky dostatečné velikosti apod. Pokud je instalační prostor (šachta) samostatným požárním úsekem, musí dvířka vykazovat požární odolnost shodnou s požárně dělicí konstrukcí mezi instalačním prostorem a sousedním požárním úsekem.

Připojení spotřebiče:

Užívají se též bezpečnostní hadice se zásuvkou a zástrčkou (dále jen „bezpečnostní hadice“).

Hadice musí splňovat ČSN EN 1775 z hlediska spolehlivosti a odolnosti proti vysokým teplotám. Pokud tento požadavek nesplňují, musí být před místem jejich připojení instalována protipožární armatura a nadprůtoková pojistka (např. u pryžových hadic).

Výjimku tvoří připojení např. laboratorních kahanů, sklářských kahanů, hořáků pro nahřívání a opalování a speciálních spotřebičů.

Vzájemné spojování hadic a prostup hadice přes stavební konstrukci jsou zakázány.

Spotřebič se připojuje rozebíratelným spojem, u něhož je vyloučeno jeho samovolné uvolnění nebo odpojení.

Hadice nesmí být vedena pod omítkou a dále za stavebními konstrukcemi, které bez demontáže neumožňují kontrolu hadice.

Spotřebiče se připojují podle návodu výrobce pro instalaci a užívání.

Připojení spotřebiče nesmí být namáháno.

Umísťování spotřebičů v bytových prostorech:

Všeobecně:

Za bytové prostory jsou pro účely těchto pravidel považovány rodinné domy, prostory sloužící k bydlení nebo individuální rekreaci, tj. byty, pokoje pro ubytování včetně prostor hygienického zařízení.

 

Spotřebiče musí být umístěny tak, aby byly přístupné pro obsluhu, údržbu a opravy.

 

Spotřebiče nemají být umísťovány ve schodišťových prostorech, veřejnosti přístupných chodbách a únikových cestách, v průchodech a průjezdech.

Pokud jsou spotřebiče v těchto prostorech umístěny, musí být zabráněno neoprávněné manipulaci s jejich ovládacími prvky.

Spotřebiče v provedení A

Spotřebiče v provedení A odebírají spalovací vzduch z prostoru, ve kterém jsou umístěny, a produkty spalování odcházejí do téhož prostoru.

 

Z tohoto důvodu jsou kladeny požadavky na objem prostoru a na výměnu vzduchu.

 

Při nedodržení těchto požadavků dochází v prostoru se spotřebičem k hromadění spalin, úbytku kyslíku, postupnému zhoršování procesu spalování a tedy i k nárůstu koncentrace škodlivých látek, zejména jedovatého oxidu uhelnatého, a v krajním případě i ke zhasnutí hořáků a úniku nespáleného plynu.

Spotřebiče o součtovém příkonu vařidlových hořáků větším než 15 kW musí být opatřeny pojistkami plamene.

 

Pro použití plynových průtokových ohřívačů vody v provedení A platí následující další požadavky:

a) příkon spotřebiče nesmí být větší než 10,5 kW;

b) spotřebič musí být vybaven hlídačem okolního prostředí, např. oxystopem a pojistkou plamene;

c) spotřebič smí mít pouze jeden vývod teplé vody, a to v témže prostoru, ve kterém je umístěn;

d) spotřebič smí být používán pouze pro odběr vody u dřezu či prameníku v bytové kuchyni, nebo u umyvadla a nesmí být používán pro jiné účely s dlouhodobějším odběrem teplé vody, např. u van a sprch.

Spotřebiče je zakázáno umísťovat:

 

a) V koupelnách a sprchových koutech;

 

b) ve skladištích potravin a na WC;

 

c) v místnostech určených ke spaní (kromě bytových jednotek a staveb pro individuální rekreaci s jednou obytnou místností).

Spotřebiče je možno instalovat v prostoru, který je trvale větraný nebo přímo větratelný.

Průměrná světlá výška místnosti se spotřebičem vztažená na podlahovou plochu je nejméně 2,3 m.

Jedná-li se o místnost se šikmým nebo klenutým stropem, započítává se do nejmenšího objemu pouze objem té části, kde světlá výška činí 2,3 m a více.

Umístí-li se spotřebič u stěny, u které je světlá výška menší než 2,3 m, musí být nad ním instalováno účinné větrací zařízení (např. digestoř), které odsává spaliny, a popř. i páry, do venkovního prostoru.

Spotřebiče určené pro přípravu pokrmů je možno umístit v místnosti, která nemá nejmenší požadovaný objem podle Tabulky 4, nebo je nepřímo větratelná, při splnění následujících požadavků:

a) v místnosti se smí nacházet pouze jeden plynový spotřebič;

b) místnost se musí propojit se sousední místností neuzavíratelným otvorem o šířce nejméně 0,6 m a výšce nejméně 1,9 m nebo trvalým odstraněním dveří včetně jejich závěsných mechanismů;

c) objem místnosti, ve které je umístěn spotřebič, musí být nejméně 10 m3 a celkový objem obou propojených místností se musí rovnat alespoň 1,3násobku nejmenšího požadovaného objemu podle Tabulky 4;

d) alespoň jedna z těchto místností musí být přímo větratelným nebo trvale větraným prostorem.

Průtok vzduchu přiváděného nuceným větráním stanovuje projekt vzduchotechniky.

  Přívod plynu k plynovým chladničkám a plynovým zásobníkovým ohřívačům vody se musí uzavřít, pokud není nucené větrání v provozu nebo je přerušen přívod elektrické energie. Ovládání systému větrání stanovuje projekt vzduchotechniky.

 

V objektu, popř. prostoru, s řízenou výměnou vzduchu se požaduje rovnotlaké nebo přetlakové větrání v souladu s ČSN EN 15665. U spotřebičů v provedení A se připouští podtlakové větrání se zajištěním průtoku vzduchu z venkovního prostoru.

 

Projekt vzduchotechniky s uvedením průtoku vzduchu nuceným větráním musí být předložen reviznímu technikovi při výchozí revizi OPZ.

Spotřebiče v provedení B

Spotřebiče v provedení B odebírají spalovací vzduch z prostoru, ve kterém jsou umístěny, a spaliny jsou odváděny do vnějšího ovzduší spalinovou cestou.

Při nedostatečném přívodu spalovacího vzduchu dochází k nedokonalému spalování, porušení tlakové dynamické rovnováhy systému “místnost–spotřebič“, případně “přerušovač tahu–komín“, a k vracení spalin přerušovačem tahu do prostoru, ve kterém jsou spotřebiče instalovány.

Spotřebiče v provedení C

Na umísťování spotřebičů v provedení C nejsou kladeny požadavky na objem prostoru ani na přívod spalovacího vzduchu, neboť si přisávají vzduch pro spalování z venkovního prostoru a spaliny jsou odváděny tamtéž.

Za venkovní prostor, ze kterého je možné přisávat vzduch, se považuje také:

a) větrací šachta otevřená do venkovního prostoru o půdorysné ploše nejméně 1 m2;

b) svislá šachta pod terénem o půdorysných rozměrech nejméně 0,5 x 1 m otevřená alespoň v horní části do venkovního prostoru;

c) průchod nebo průjezd, který smí být oboustranně uzavíratelný, pokud jsou do něho zřízeny neuzavíratelné větrací otvory z venkovního prostoru o celkové volné průřezové ploše nejméně 0,001 m2 na 1 kW příkonu spotřebiče, nejméně však 0,02 m2.

Více viz TPG 704 01.

Nasávací otvor přívodu vzduchu pro spalování ke spotřebičům v provedení C se může nacházet na střeše, fasádě, ve větrací šachtě nebo svislé šachtě pod terénem nebo může být vzduch přiveden ze vzduchového průduchu, který je určen výhradně k tomuto účelu.

 

Nasávací otvor přívodu vzduchu se musí nacházet nejméně 0,3 m nad terénem, dnem větrací šachty, dnem svislé šachty pod terénem nebo vodorovnou římsou. Nachází-li se nasávací otvor přívodu vzduchu ke spotřebiči se vzduchovým nebo spalinovým ventilátorem na veřejně přístupné ploše, musí být umístěn ve výšce nejméně 2 m nad terénem.

Nasávací otvor přívodu vzduchu se nesmí nacházet:

a) méně než 5 m ve vodorovném směru od čerpacích stojanů a palivových nádrží;

b) měně než 3 m ve všech směrech od vyústění potrubí pro odvzdušnění/odplynění plynovodů a od odfukovacího a odvětrávacího potrubí nebo otvoru regulátorů tlaku plynu;

c) méně než 1 m ve všech směrech od regulátorů tlaku plynu a jiných zařízení s odfukovacím nebo odvětrávacím potrubím a plynoměrů;

d) v místech s nebezpečím výbuchu (viz např. ČSN EN 60079-14 ed. 3);

e) v místech, kde se mohou vyskytovat hořlavé kapaliny, hořlavé plyny a výbušné látky.

Umísťování spotřebičů v nebytových prostorech:

Za nebytové prostory jsou pro účely těchto pravidel považovány místnosti určené k pracovní činnosti, podnikání a shromažďování osob a prostory s nimi související (kanceláře, učebny, sociální, hygienická a zdravotnická zařízení, laboratoře, kina, divadla, sály, velkokuchyně, dílny, chodby, schodiště, sklady garáže, prádelny, kotelny apod.), pokud nejsou součástí rodinného domu nebo stavby pro individuální rekreaci.

Pro připojování a umísťování spotřebičů v nebytových prostorech platí stejné zásady jako pro připojování a umísťování spotřebičů v prostorech bytových, pokud není v této kapitole uvedeno jinak.

Spotřebiče v provedení A

Pro připojování a umísťování spotřebičů pro přípravu pokrmů, které nejsou umístěny ve velkokuchyních nebo shromažďovacích prostorech a mají příkon do 12 kW, platí stejné zásady jako pro připojování a umísťování spotřebičů v bytových prostorech.

 

Spotřebiče, na něž výše uvedené nevztahuje, je možno umístit pouze v prostoru, který je trvale větraný nebo přímo větratelný a kde na 1 kW příkonu spotřebiče připadá nejméně 5 m3 prostoru. Požadovaný prostor může být vytvořen také propojením se sousední přímo větratelnou nebo trvale větranou místností téhož uživatele trvalým odstraněním dveří nebo neuzavíratelnými větracími otvory u podlahy a ve výšce nejméně 1,8 m nad podlahou. Součet volných průřezových ploch otvorů jak u podlahy, tak i pod stropem musí být nejméně 0,001 m2 na 1 kW příkonu spotřebiče, nejméně však 0,02 m2.

Spotřebiče v provedení B

Plynový průtokový ohřívač vody (příp. plynový kotel pro vytápění s přípravou teplé vody průtokovým nebo zásobníkovým způsobem) smí být instalován v prostoru, kde jsou umístěny vany nebo sprchy, pouze v případě, že splňuje požadavky ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 a:

 

a) Je chráněn před postříkáním vodou;

 

b) na jeden spotřebič připadá objem místnosti nejméně 0,8 m3 na 1 kW příkonu spotřebiče, nejméně však 20 m3.

Spotřebiče v garážích a autodílnách

V garážích (ČSN 73 6058) a autodílnách lze umísťovat pouze spotřebiče v provedení C při dodržení těchto požadavků:

 

a) spotřebiče musí být umístěny v souladu s návodem výrobce;

b) spotřebiče (vč. připojení spotřebiče a plynovodu) musí být vhodným způsobem chráněny proti mechanickému poškození najetím vozidla (např. umístěním mimo průjezdný profil, sloupkem, schodkem nebo ohrádkou);

c) plynovod vedoucí ke spotřebičům musí být buď před spotřebiči, nebo na vstupu do místnosti opatřen protipožární armaturou, která uzavře přívod plynu, dojde-li v okolním prostředí ke zvýšení teploty na hodnotu 100 °C (tolerance -5 °C);

d) při vedení plynovodu musí být splněny požadavky uvedené v 5.4.11.

(nesmí být armatury a rozebíratelné spoje; to neplatí pro plynovody přivádějící plyn ke spotřebičům umístěným v uvedených místnostech;  plynovod procházející uvedenými místnostmi do jiných prostor má být veden přednostně pod stropem nebo pod omítkou.

Fotografie:

Obr. 1 - Čištění potrubí

Obr. 2 - Výroba odvodnění 

Obr. 3 - Ocelové tvarovky pro plynovodní potrubí

Obr.5 - Opravárenský nátrubek

Obr.7 - Napojení na plynovodní řad (ocel)

Obr.9 - Spojení ocelového závitového potrubí – vložka s vnějším závitem

Obr. 4 - Škrtící lis na uzavření úseku plynovodní potrubí

Obr.6 - Napojení na plynovodní řad (ocel)

Obr.8 - Napojení na plynovodní řad (ocel) - navrtání

Obr.10 - Spojení ocelového závitového potrubí – vložka s vnějším závitem

Obr.11 - Napojení na plynovodní řad (PE)

Obr.12 - Zátka

Obr.13 - Signalizační vodič (neplatný!)

Obr.14 - Napojení na plynovodní řad (PE)

Obr.16 - Napojení na plynovodní řad (PE)

Obr.18 - Vystředění potrubí v ochranném potrubí

Obr.20 - Škrtící lisy, bypass na plynovodním řadu

Obr.15 - Napojení na plynovodní řad (PE)

Obr.17 - Tlaková zkouška

Obr.19 - Potrubí s ochranným povlakem PE-HD

Obr.21 - Rozdělovač, vyvedení plynovodu z podlahy v chráničce 

Projektová dokumentace plynovodní přípojky

Projektová dokumentace vnitřního plynovodu

1.4 Požadavky na předmět TZB I/A

Obecné zadání semestrálního projektu - může být upraveno individuálně na základě probíhajících cvičení v semestru.

Zhotovte projekt rozvodů vnitřního plynovodu v měřítku 1:50,  včetně plynovodní přípojky. Projekt bude zhotoven dle platných norem, viz bod 1.1 Legislativa.

Projekt bude zpracován do zjednodušených půdorysů všech podlaží, tzv. slepých matric.

Každý výkres bude obsahovat popisové pole dle ČSN. Projekt bude odevzdán v tištěné podobě v tříchlopňové složce s identifikačními údaji zpracovatele.

Obsah projektové dokumentace pro potřeby předmětu Technická zařízení budov I/A

Projekt plynovodní přípojky:

Výkresová část:

- Situace (zakótovaná pozice plynovodní přípojky, HUP nebo jiných souvisejících objektů, kótování souběhu s inž. sítěmi, legenda inženýrských sítí);

- podélný profil plynovodní přípojky; výkres uložení potrubí plynovodní přípojky;

- popř. výkres ukončení plynovodní přípojky v HUP (nepovinné), křížení a souběh vedení s ostatními inženýrskými sítěmi (nepovinné).

Textová část:

- Technická zpráva dle vyhlášky č. 405/2013 Sb. O dokumentaci staveb, přílohy č.13, bodu D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení, písmene a), b) a c).

Projekt vnitřního plynovodu:

Výkresová část:

- Půdorysy všech podlaží (legendy místností, potrubí, armatur, kreslení vnitřního plynovodu a zařizovacích předmětů dle ČSN 01 3450);

- výkres axonometrického zobrazení vnitřního plynovodu.

Textová část: 

- Technická zpráva (viz ukázka ke stažení) 

Termín odevzdání: 19.12.2018 před zápočtovým testem.

Ukázky (kliknutím/otevřením v novém okně zvětšíte):

 
 

Na žádost ve cvičení je možnost nechat si nakopírovat nejlepší práce studentů z 2015/2016: Hana Butorová, Kristýna Jandlová, Denisa Mojžíšková (viz ukázky v 1. cvičení)

Nejčastější chyby a nedostatky v projektech plynovodu:

1) Neuvedení materiálu vnitřního a vnějšího plynovodu,

 

2) Neuvedení podmínek pro návrh vedení plynovodního potrubí (v podlaze, v  podhledu, v drážce, apod.),

3) Chybějící údaj o kubíkové spotřebě plynu spotřebiče,

4) Nesprávné napojení do skříně HUP v situačním výkresu,

5) Napojení plynoměru (přívod plynu z plynovodní přípojky) se provádí vždy zleva,

6) Chybějící druhý spotřebič ze zadání plynovodu (např. plynový sporák a plynový kondenzační kotel).

7) Chybějící odkouření plynového kondenzačního kotle.

 

 

Bude aktualizováno na základě konzultací ve výukách.

Diskuze k 1.4 Projekt plynovodu (Program č.3)

(zde můžete psát dotazy týkající se technického řešení plynovodů, požadavků na projekt plynovodu apod.)

 
  • facebook

TZB-energie CZ                                                                                                                          © 2016